Včelařská konference

Ještě asi bude nějaké rozlišení mezi myšicemi a myšima. Myšice žijí v lesích a v křovinách, umí šplhat a živí se hodně hmyzem. Je pro ně přirozené vylézt po úlu nahoru a udělat si na zimu hnízdo třeba úplně nahoře v strůpku. Myši by měly být spíš býložravé, žijí spíš u země nebo v zemi v norách, šplhají nerady a do úlu by tam měly spíš jen "docházet" za včelami.

Moje zkušenosti jsou takové, že největší tlak hlodavců je na podzim před napadnutím první silné sněhové pokrývky, kdy jsou zřejmě přebyteční hlodavci vyháněni z nor, aby si vyhrabali na zimu svou noru nebo našli své zimoviště. Po napadnutí sněhu zřejmě ti, co to nestihnou, pohynou a ostatní se až do jara drží výhradně ve svých norách, takže do úlů nelezou. To platí pro úly umístěné venku, kolem kterých je holá plocha. Ve včelíně nebo pokud je v blízkosti úlů nějaké harampádí nebo hromada něčeho nebo i ten včelín, tam "přebytek" hlodavců zůstává přes celou zimu a přes celou zimu tak mohou do úlů hlodavci nalézt a udělat tam paseku.

Co se týká plástů, hlodavci se mohou utlouct po pylu. Pokud je v úlu neobsazený včelami nebo i v bedně plást s větším množstvím pylu, zřejmě ho cítí a prohryžou se k němu. Přirozeně plásty s medem nebo jen plásty od medu dokáží požrat taky. Starší plásty s množstvím košilek zřejmě taky považují za potravu a dokážou je požrat.